Úvod > Projekty > 50 let není handicap > Šance pro nezaměstnané nad 50 let

Šance pro nezaměstnané nad 50 let

Třebíč - Zaměstnanost, resp. nezaměstnanost patří mezi hlavní oblasti, kterým se Horácké noviny soustavně věnují. Dnes je na řadě představení projektu ,,Padesát let není handicap". Jak již název naznačuje, je zaměřen na nezaměstnané osoby starší padesáti let se základním vzděláním či výučním listem. Tedy na jednu z nejohroženějších skupin na pracovním trhu. Na Třebíčsku je četnost této skupiny značná. Projekt realizuje Asociace občanských poraden ve spolupráci s Občanskou poradnou Třebíč a s úřady práce, které se podílejí na šíření informací o projektu a přispívají také vytipováním vhodných osob. Finanční prostředky jsou ,,evropské" (plynou prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost) a ,,tuzemské" (ze státního rozpočtu České republiky). Horácké noviny o bližší informace požádaly ředitelku občanské poradny Hanu Chloupkovou a Hynka Kalvodu, zástupce Asociace občanských poraden.

Co přesně nabízíte nezaměstnaným nad hranicí nad padesát let?
H. Chloupková: Vše začíná u provedení osobní diagnostiky a poskytnutí individuálního poradenství. Tak se dozvíme, jaké zkušenosti zájemci mají, k čemu mají vlohy, jaké mají schopnosti a dovednosti, zkrátka je blíže poznáme. Bilanční diagnostika je důležitá, protože hned v začátku splní funkci výběru pro tu či onu činnost, v našem případě pro jeden z našich bezplatných rekvalifikačních kurzů.

Tak si tyto kurzy blíže představme.
H. Kalvoda: První kurz se už rozběhl. Obsahem jsou základy práce s počítačem a není překvapením, že u věkové skupiny nad padesát let byl o kurz zájem. Vznikl převis, došlo na odmítání zájemců, ale dobrou zprávou je, že ,,náhradníkům" časem nabídneme místa v druhém kole kurzu. Zatím se vzdělává patnáctka, cílové číslo bude tedy třicet. Časová dotace je 45 hodin, tedy osm pracovních dnů. Závěrem dodám obecnou informaci k projektu: má jasně definované výstupy, což není u projektu vždy pravidlem.
H. Chloupková: Já si dovolím představit druhý kurz s názvem Pracovním sociální péče pro obslužnou péči. I o tento akreditovaný kurz je velký zájem. Výhodami je i to, že účastníci během kurzu mohou mít propláceno cestovné mezi-městské dopravy a stravné (obědy), mají nárok i na zvýšenou podporu v nezaměstnanosti po dobu účasti v kurzu. Obsah kurzu se soustředí na rozvoj komunikace, seznámení se standardy kvality při péči, se základy psychologie a zdravovědy a další podobné prvky. Čerstvě známe už dodavatele tohoto kurzu, který se rozběhne 3. Týden v měsíci říjnu, do tohoto termínu se nám ještě mohou hlásit zájemci. Musím ještě doplnit, že krom toho poradna nabízí i tak běžné poradenství jakým je pomoc v oblasti kariérního poradenství (pomoc s životopisem či motivačním dopisem, příprava na pohovor u zaměstnavatele atd.).

Zastavme se, prosím, podrobněji u obslužné péče, v případě tohoto kurzu tedy péče orientované na pomoc hendikepovaným lidem a seniorům.
H. Chloupková: Nepochybujeme o tom, že trend poskytování péče v domácím prostředí je na vzestupu. Hlavně ze vsí lidé nechtějí odcházet do domovů pro seniory atd., vítají možnost, že zůstanou doma a pečovatel k nim jen pravidelně zajíždí. Leccos lidé zvládnou ještě sami, často potřebují pomoci jen s něčím. Pečovatelská péče je vhodná třeba pro nějakého padesátníka z malé obce, kde o něj projeví zájem pár místních. Je mezi nimi důvěra, často je tam vidět i to, že sám dochoval vlastní rodiče a ví tedy, co péče o druhé obnáší.

Kolik vlastně lidí za službu zaplatí? Jak je definována kvalita a rozsah služeb?
H. Kalvoda: Je třeba říci, že lidé, kteří pomoc potřebují, na to většinou mají i peníze. To znamená, že pobíhá příspěvek na péči. Ten by na ni měli využít, ale často se tak neděje. Koupí za to něco jiného, jindy jim ho seberou ,,krkavčí děti". Peníze určené na sociální služby se se zkrátka měly vracet do systému. Maximální výše sazby za poskytnutí služby je dána vyhláškou, rozpětí je jasně dáno. Vyhláška i obsahuje seznam činností, které mohou být předmětem služby. Pokud by někdo s kvalitou služby nebyl spokojen, lze si stěžovat nadřízené osobě pracovníka, případně podat stížnost ke krajskému úřadu, ombudsmanovi, případně Asociaci pečovatelských služeb.
Pokud kurzem zájemce úspěšně projde, bude mít certifikát a chuť začít, tak jaké budou další kroky?
H. Chloupková: Zaměstnavatelem je obvykle, zjednodušeně řečeno ten, kdo má registrovanou sociální služby (tj. NNO, příspěvkové organizace, živnostníci atd.) je dost organizací, které si hotové účastníky korzu mohou vzít pod sebe. Ale každý má samozřejmě možnost udělat ještě něco více a postavit se na vlastní nohy. My jako poradna vyvíjíme snahu, abychom účastníky kurzů už konkrétně směřovali k osvědčeným zaměstnavatelům. Díky realizaci tohoto projektu máme finanční prostředky i na příspěvky na mzdu pro účastníky našich kurzů. To, myslím, zvyšuje možnost uplatnění lidí na trhu práce.

Horácké noviny 9. 10. 2012
Text a foto HoN: Viktor Velek

© 2010 Asociace občanských poraden . aop@obcanskeporadny.cz