Rodinný rozpočet a jeho tvorba

Finanční plánování se dotýká každé rodiny, tedy rodin, které mají přebytek finančních prostředků nebo se naopak potýkají s jejich nedostatkem. Z tohoto důvodu je dobré mít sestavený finanční plán, díky němuž získáte kontrolu nad svými penězi a budete se umět správně rozhodovat. Rozpočet pomáhá získat zdroje pro pravidelné spoření, zvládat nečekané výdaje a vytvořit si podmínky pro naplnění budoucích cílů, jako je dovolená nebo nové bydlení.

Zabývat se rozpočtem je i dnes pro mnoho lidí z jejich pohledu zbytečná věc, protože zastávají názor, že i bez něj mají přehled o svých výdajích a vědí za co přesně utrácí. Opak je ale pravdou. Právě rozpočet Vám může velmi dobře pomoci vyhnout se utrácení peněz za zbytečnosti, za věci, které si nemůžete dovolit nebo naopak si vytvořit větší finanční rezervy.

V principech vytváření osobního rozpočtu a rozpočtu domácnosti není zásadní rozdíl. Princip tvorby rozpočtu spočívá ve shrnutí všech příjmů a výdajů, rozdělených podle kategorií. V podstatě se jedná o soupis všech plánovaných příjmů a výdajů, určení, zda příjmy pokryjí výdaje, podle potřeby přehodnocování a přizpůsobení výdajů a v neposlední řadě také aktualizace rozpočtu. Sestavení rodinného rozpočtu je tedy podobné tvorbě rozpočtu firem, které porovnávají příjmy a výdaje za účelem zisku.

1. Zlaté pravidlo 70-20-10

V rámci praxe domácího hospodaření se dlouhodobě ustálilo tzv. „zlaté pravidlo 70-20-10“, které v případě, kdy se ho budete v jistých mantinelech držet, je vhodnou prevencí a obranou proti fatálním následkům úbytku financí a následných z toho plynoucích problémů.

  • „70“ – představuje 70% čistého příjmu určeného na pravidelné platby, které každý měsíc musíte zaplatit- platby na nájem/hypotéku, energie, jídlo, ošacení, pohonné hmoty, pojistky.
  • 20“ – představuje 20% příjmu určeného na úspory-cca polovinu na dlouhodobé úspory (důchod, plánovaná investice) a cca polovinu na krátkodobé úspory (vytvoření rezervy ve výši 3 až 6 měsíčních příjmů). Krátkodobé úspory by měly být vždy k dispozici buď okamžitě, maximálně však do týdne. Ideální je pro tento účel použít spořící účet v bankách. Pro dlouhodobé úspory je vhodný produkt penzijní připojištění, na který stát poskytuje příspěvek a jehož další výhodou je odečtení od daňového základu pro částky, které přesáhly výši 12000 Kč za rok (max. 24000 Kč).
  • „10“ – představuje 10% čisté mzdy, kterou můžete utratit za zábavu a věci, co nám dělají v životě radost.

2. Výběr rozpočtového systému

Existují čtyři způsoby, jak si vytvořit a následně spravovat domácí rozpočet:

  • Sešit a pero –jedná se o nejjednodušší metodu, ve které si zapíšete všechny své příjmy a výdaje perem na papír.
  • Tabulka– další metodou je zapisování do tabulky v Excelu za účelem uspořádání všech informací o příjmech a výdajích. Výhodou je zde využití matematických funkcí a možnost filtrování, díky čemuž získáte i informace o našich trendech.
  • Online software– existuje několik webových softwarových programů, které pomohou s rozpočtem. Většinu z nich můžete stáhnout zdarma. S tímto softwarem vytvoříte a seskupíte své příjmy a výdaje, abyste vše mohli sledovat na jednom místě.
  • Finanční software– tyto programy však vyžadují počítačové znalosti a některé další úsilí naučit se je používat. Většinou se jedná o programy placené. Pro účely tvorby rodinného rozpočtu se už jedná o zbytnou variantu.

3. Postup tvorby rozpočtu

3.1. Vytvoření seznamu čistých příjmů

Za příjmy se považují veškeré finanční prostředky, které obdržíte za určité období (nejčastěji za jeden měsíc). Pokud jsou některé příjmy získány za delší časové období, je nutné je přepočítat na příjmy za měsíc. Soupisem a sečtením všech příjmů se zjistí příjmová stránka rozpočtu, která je rozhodující pro množství výdajů vyrovnaného rozpočtu.

Příjmy rozlišujeme příjmy pravidelné a mimořádné. Pravidelným příjmem bývá nejčastěji zaměstnanecká mzda, příjmy od státu (např. penze, rodičovský příspěvek), avšak také příjmy kapitálové či jiné (např. příjem z pronájmu bytu, úroky z úspor apod.). Jako mimořádný příjem lze považovat odměnu za pracovní výsledky, vyplacenou dividendu z akcií, výhru v loterii či dědictví/finanční dary.

3.2. Shrnutí všech měsíčních výdajů

Do výdajů opravdu musíte shrnout vše, na co jsou peníze vynakládány. Nejprve se zaměřte na pevné výdaje, které zahrnují platby jako je nájemné, splátky hypotéky/spotřebitelského úvěru, energie apod.

Do rozpočtu je nutné zakomponovat i nepravidelné výdaje, které platíte například jednou za rok- zejména jsou na mysli doplatky na daních, pojištění majetku, havarijní pojištění, povinné ručení, dovolená či vánoční dárky. Tyto částky mohou v celkové výši výdajů hrát významnou roli. Vhodnou možností je rozpočítání těchto výdajů na jeden měsíc.

Sepisují se dále kolísající výdaje jako jsou výdaje na nákupy potravin, léků, oblečení nebo využívané služby. Stanovení kolísajících výdajů nemusí být nejpřesnější, ale můžete je co v nejpřesnější míře definovat například tak, že se v průběhu času (např. jednoho měsíce) poctivě zapisujete, na co všechno jsou peníze vynakládány. Na konci měsíce pak lze dílčí výdaje roztřídit do kategorií, jako je zábava, jídlo, časopisy, knihy atd. K tomu, aby údaje odrážely skutečnost, se musí jednat o typický, průměrný měsíc. Při tomto monitorování můžete být o to více překvapeni, jak velké sumy postupně po malých částkách utrácíte. Stojí to za to si dát práci a tento způsob zvolit.

Na výdajové straně rozpočtu uvádějte také pravidelně spořené částky, které Vám pomohou vytvořit rezervy na neočekávané výdaje související s nepředvídatelnými událostmi. Jedná se o prevenci před donucením k použití nákladných půjček, které mohou snadno narušit plánovaný rozpočet.

Výdaje lze také rozdělit na nutné a zbytné. Nutné výdaje jsou takové výdaje, které musíte vynaložit vždy a za každých okolností. Jedná se především i o výše zmíněné pravidelné výdaje, které zajišťují Vaše základní a nezbytné životní potřeby. Zbytné výdaje jsou takové výdaje, které v konkrétním případě nejsou nutné a za určitých okolností byste se jich mohli vzdát nebo je můžete omezit, aniž by byly ohroženy Vaše základní potřeby (například některé služby péče o tělo, návštěva restaurací či nákup dražšího jídla).

3. 3. Porovnání příjmů a výdajů (bilance)

Dle výše zmíněného součtu příjmů a výdajů snadno zjistíte, zda Vám prostředky přebývají nebo naopak scházejí. Optimální situací je, pokud jste na konci měsíce dlouhodobě v přebytku a jste schopni si vytvářet rezervu. Často se ale stává, že v některém měsíci/období s ohledem na nečekané mimořádné výdaje bude Váš průběžný rozpočet dočasně v mínusu. Pokud to není časté, nic se neděje, jelikož tyto nečekané výdaje pokryjete z dříve vytvořené rezervy. V případě, že není jiného zbytí můžete tyto výdaje uhradit pomocí cizích zdrojů (půjčky, úvěry atd.). Použití cizích zdrojů ovšem navýší do budoucna stálé a nezbytné výdaje, na což nikdy nesmíte zapomínat.

I když je Váš rozpočet přebytkový, můžete se zaměřit na další krok a dosáhnout tak větších měsíčních úspor.

3. 4. Přehodnocení a přizpůsobení výdajů

V době aktivního pracovního života byste měli maximalizovat příjmovou stránku a tvorbu úspor pro dobu, kdy budete v důchodu a budete mít k dispozici dlouhodobě nižší stálý příjem. Většinu svých závazků byste měli mít již před odchodem do starobního důchodu vyřešených a žádné další finanční závazky si pokud možno nevytvářet.

Pokud při porovnání příjmů a výdajů zjistíte, že jsou výdaje vyšší než příjmy, je potřeba tuto skutečnost neprodleně řešit, neboť v takové situaci dochází ke vzniku dluhů, které se v případě jejich neřešení budou prohlubovat a v dlouhodobém horizontu mohou situaci velmi zkomplikovat a přivést Vás do nemalých problémů.

Možnosti, jak posupovat tedy jsou:

  • Navýšit příjmy
  • Snížit výdaje
  • Snížit výdaje i navýšit příjmy (ideální postup)

Navýšení příjmů

Pro zvýšení příjmu máte několik různých variant, nicméně vždy je nutno i přihlédnout k aktuální situaci daného jedince v rámci jeho priorit a výhledu do budoucna. Mezi základní cesty navýšení příjmu patří:

  • Využití možnosti přesčasu, pokud to zaměstnání nebo povolání umožnuje
  • Změnou pozice (u stávajícího zaměstnavatele)
  • Změnou práce nebo zaměstnavatele (zde je samozřejmě vždy určité riziko)
  • Změnou oboru případně možnosti začít podnikat
  • Zvýšení kvalifikace a případně změnou oboru

Například u seniorů je tato situace podstatně složitější. Pokaždé je třeba s přihlédnutím k věku a zdravotnímu stavu zvážit, zda je tato možnost vhodná. Nikdy by to nemělo být na úkor Vašeho zdraví.

Především pro seniory a nízkopříjmové skupiny se nabízí i možnost přiznání některých dávek státní sociální podpory či dávek v hmotné nouzi. Někteří jedinci však neví, že na tyto dávky mají nárok, nepožádají si o ně, a tak si zbytečně krátí svoji příjmovou stránku.

Jedná se například o:

  • Příspěvek na bydlení na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy
  • Příspěvek na živobytí pro osoby v hmotné nouzi
  • Příspěvek na péči o bezmocnou osobu

V určitých případech lze pro překlenutí problematického období zvažovat i další možnosti, které již s sebou nesou větší komplikace a většinou pro daného jedince znamenají i z dlouhodobého hlediska určitou ztrátu hodnot, ale umožní navýšit disponibilní zdroje. Tyto možnosti by vždy měly přicházet v úvahu až jako poslední. Jedná se například o výběr či zrušení dlouhodobějších produktů jako je penzijní připojištění, stavební spoření, životní pojištění či prodej zbytného movitého nebo nemovitého majetku, pokud taková možnost existuje.

Snížení výdajů

Výrazně rychlejší cestou řešení deficitu rozpočtu je snížení výdajů. Snížení některých výdajů lze dosáhnout většinou poměrně snadněji a rychleji než jejich navýšení, nicméně i při jejich snižování je vždy potřeba postupovat racionálně a systematicky.

Základní kritéria při snižování výdajů by měla být:

  • Otázka, zda jde o výdaj nezbytný nebo zbytný. Zaměřujete se především na výdaje zbytné, které snáze můžete omezit.
  • Otázka, jak dlouho bude trvat, než předmětného snížení dosáhnete- u některých výdajů může být časová realizace výrazně delší – například refinancování úvěrů, přestěhování atd.). Pravidlem bývá, že delší dobu zabere snížení nezbytných výdajů.
  • Otázka, zdali bude postačující snížení jednoho výdaje nebo se musí jednat o komplexní snížení a restrukturalizaci výdajů.

Ukázkovým výdajem, který dle výše zmíněného můžete vyloučit, jsou výdaje na spotřebu jako cigarety, alkohol, dovolenou a podobně. Další poměrně zásadní snížení výdajů může přinést i přehodnocení či revize sjednaných finančních produktů a smluv.

Jedná se především o:

  • Úvěrové smlouvy, kde přichází v úvahu možnost refinancování a prodloužení délky splácení při současném snížení měsíční splátky. Zásadní zde může být hypotéční úvěr a jeho případné refinancování.
  • Smlouvy životních či investičních pojištění nebo spoření. Pokud to je možné, nabízí se možnost dočasně snížit měsíční splátky, případně pokud není produkt nezbytný, zcela ho zrušit.
  • Smlouvy s dodavateli energií a vody

Pokud je rozdíl mezi příjmy a výdaji velmi výrazný, může být vedle výše uvedeného omezení spotřeby nezbytné i rozhodnutí zásadnější povahy, např. o změně velikosti bytu za účelem snížení nájmu, nebo o výměně automobilu či vůbec přehodnocení nutnosti jeho potřeby za účelem odstranění nákladů na pohonné hmoty a jeho provoz.

Při posuzování jednotlivých výdajů hledejte také odpovědí na různé otázky:

  • Má pro mě skutečně přidanou hodnotu placení havarijního pojištění, když mé auto už nemá velkou zůstatkovou hodnotu?
  • Potřebuji platit předplatné internetových televizí, časopisů či fitness centra?
  • Potřebuji platit drahé úrazové/ životní pojištění nebo se mohu dát pojistit pouze na životní situace, kdy by má pracovní schopnost byla výrazně snížena?
  • Vyplatí se mi držet to auto, které má tak velkou spotřebu?
  • Nekupuji si příliš často módní oblečení, které stejně neunosím?
  • Nekupuji často věci bez promyšlení souvislostí než na základě skutečné potřeby?
  • Nemohu ušetřit za jídlo tím, že návštěvy restaurací a kaváren nahradím vlastní uvařenou stravou?
  • Co je pětina položek, které můj rozpočet nejvíce zatěžují?

Na základě vyhodnocení si vytvoříte vlastní osobní rozpočet, jenž by měl ideálně splňovat tato pravidla:

  • Je dlouhodobě udržitelný
  • Je ideálně přebytkový
  • Umožňuje vytvářet dlouhodobé úspory (3- 6 měsíců)
  • Omezuje Vás v životě v přiměřené míře
  • Umožní Vám dosáhnout svých cílů a priorit

3. 5. Stanovení a následná aktualizace rozpočtu

Aby rozpočet odpovídal skutečnosti, je třeba provádět jeho aktualizaci a zahrnovat do něj aktuální potřeby či vydání domácnosti. Je do něj třeba zahrnout zdražování potravin, zvýšení platu apod. Jak často rozpočet přehodnocovat, bude záviset na individuálních podmínkách, ale obecně lze doporučit přehodnocení rozpočtu vždy po uplynutí šesti měsíců.

Zdroje:

https://www.porovnatpujcky.cz/zlate-pravidlo-70-20-10-jako-zakladni-financni-gramotnost-aneb-jak-spravne-hospodarit-s-penezi/

https://www.zoxo.cz/jak-vytvorit-a-spravovat-domaci-rozpocet

https://www.mesec.cz/clanky/rodinny-rozpocet-jak-vytvorit-svuj-rozpocet/

Materiál „Finanční a spotřebitelská gramotnost u seniorů a její podpora“ vydaný Asociací sociálního poradenství v rámci projektu "Informační aktivity k posílení občanských kompetencí seniorů v oblasti ochrany jejich lidských práv" za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí.