Špatné zkušenosti s exekutory stále trvají

Asociace občanských poraden spolu se svými členskými poradnami zpracovaly postřehy týkající se problematiky exekucí ze své poradenské praxe.

Jako zásadní problém se jeví to, že věřitelé nejsou ochotni komunikovat s dlužníky, častokrát i přes snahu dlužníka. Stává se, že dlužník zkontaktuje věřitele se snahou se s ním domluvit na splátkovém kalendáři, protože nemá prostředky na úhradu celého dluhu najednou. Věřitel však s dlužníkem nekomunikuje, nebo mu pouze napíše dopis, že se splátkový kalendář zamítá. Poté podá rovnou návrh na exekuci, protože dlužník neplatí své pohledávky. Běžnou praxí však je, že věřitel podá tento návrh až ke konci promlčecí doby, která trvá 3 roky, a za tuto dobu se dlužná částka kvůli úrokům může navýšit až o několik tisíc korun.
Dalším problémem je to, že v důsledku soudního vymáhání se dlužné částky neúměrně navyšují a není výjimkou, kdy se z několika set korunového dluhu stane dluh několika tisícový. Exekutoři, kteří potom dluh vymáhají, zabavují majetek v mnohem vyšší částce, než byl původní dluh a to i bez exekučního příkazu. Je-li dluh předán vymahačské firmě, je situace ještě vyostřenější. Vymahačské firmy používají nemorální způsoby vymáhání dluhu. Někteří dlužníci se setkali i s vyhrožováním, nebo zabavováním majetku, který není dlužníka. Příkladem je situace, kdy dlužník bydlí například s rodiči nebo prarodiči a exekutor či vymahač přijde do bytu s tím, že nerozlišuje mezi majetkem dlužníka a majetkem jeho příbuzných. Tito lidé však neznají způsoby, jak se bránit (viz níže).
Nevhodným postupem při vymáhání dluhů je také to, že se někteří exekutoři snaží vymáhat pohledávky, které jsou již v insolvenci. Exekutoři také často nesdělí dlužníkům, jaká mají práva nebo je nepravdivě informují. Nejednou se stalo, dle zkušeností poradců v občanské poradně na Praze 3, že se dlužník informoval o možnosti oddlužení, neboli osobního bankrotu a exekutor mu sdělil, že tato možnost není možná, že na ní nemá klient nárok. S pomocí poradců byl však návrh podán a oddlužení bylo dosaženo. Exekutoři také nerespektují právní nárok dlužníků na ponechání dvojnásobku životního mimina dlužníkovi, při exekuci na plat. V situacích, kdy již dojde ke splácení dluhu na základě exekučního příkazu, je zabavená částka nejdříve použita na splátku úroků a teprve potom na samotnou jistinu. O tomto však také dlužník není informován a pokud chce splácet nejdříve jistinu a poté dluhy, musí si o to zažádat.

Jak postupovat při příchodu exekutora k dlužníkovi:

1. Vždy po exekutorovi chtějte, aby se představil a ukázal Vám služební průkaz. Pokud možno, jméno exekutora si zapamatujte, nebo zapište.
2. Vždy vyžadujte předložení usnesení o nařízení exekuce a exekuční příkaz s kulatým razítkem. Pokud Vám jej exekutor odmítne ukázat, nebojte se případně zavolat policii ještě před tím, než exekutory pustíte do bytu, aby činnosti exekutora asistovala. Pokud není možné zajistit přítomnost policie, požádejte o přítomnost alespoň někoho z přátel nebo sousedů, prostě jakoukoliv Vám důvěryhodnou osobu.
3. Nikdy nedávejte exekutorům originály dokladů od zabavovaných věcí (účtenky, kupní smlouvy apod.). Ty si vždy ponechte, nanejvýš jim ukažte kopie uvedených dokladů.
4. Vždy vyžadujte soupis všech zabavených věcí - exekutor Vám jej poskytne pouze na Vaši žádost. Pokud Vám jej odmítne poskytnout, napište si sami podrobný seznam a nechte exekutorem potvrdit a podepsat. Nevěřte slibům typu „seznam Vám zašleme poštou". Chtějte ho hned.
5. Exekutor nesmí zabavit věci, které prokazatelně nejsou dlužníka. Nesmí také zabavit věci, které jsou nezbytné k uspokojování základních hmotných potřeb a k výkonu zaměstnání. Dále nemohou být zabaveny věci osobní povahy, jako je oblečení, snubní prsten a podobně a zdravotnické potřeby a pomůcky, které potřebuje dlužník vzhledem ke své nemoci.
6. Dlužníkovi musí zbýt finanční částka ve výši dvojnásobku životního minima, která činí 6252,- Kč.
7. V případě, že exekutor zapíše do seznamu zabavených věcí ty, které nejsou dlužníka, ale jeho příbuzných nebo někoho jiného, tato osoba má právo podat návrh na jejich vyškrtnutí ze soupisu zabavených věcí, tzv. „vylučovací žalobou", nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o této události dozvěděla.