Spotřebitelský úvěr a jeho úprava

Vedle obecné úpravy úvěru v občanském zákoníku se na spotřebitelské úvěry vztahuje doplňující zvláštní úprava. Spotřebitelský úvěr není samostatným druhem smlouvy, ale rozumí se jím odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli poskytovatelem či zprostředkovatelem. V praxi má spotřebitelský úvěr řadu forem, a to od klasických hotovostních úvěrů, nákupů zboží na splátky, přes úvěrové (kreditní) karty, tzv. mikropůjčky až po hypotéky a jiné úvěry na bydlení.

Na smlouvu o úvěru, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr, se aplikují následující zvláštní požadavky podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru:

  • Úvěrovaným musí být spotřebitel a úvěrujícím může být zejména banka, spořitelní a úvěrní družstvo a další zákonem (o spotřebitelském úvěru) vyjmenované subjekty včetně nebankovního poskytovatele na základě oprávnění uděleného Českou národní bankou.
  • Smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze zákona o spotřebitelském úvěru (např. informaci o výpůjční úrokové sazbě a roční procentní sazbě nákladů – RPSN). Tyto informace musí být uvedeny jasným, výstižným a zřetelným způsobem.
  • Je-li část smlouvy určena odkazem na obchodní podmínky, musí připojit poskytovatel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy, a použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě.
  • Spotřebitel může od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení odstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Samozřejmě, že v takovém případě musí pak vrátit i celou čerpanou částku. Pokud smlouva neobsahuje všechny povinné informace, tak konečný termín pro odstoupení nenastane dříve, než 14 dnů poté, co poskytovatel chybějící údaje v náležité formě poskytne. Pro zachování lhůty stačí, pokud bude písemné odstoupení během ní odesláno.
  • Spotřebitel může kdykoliv vypovědět spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou, a to s okamžitou účinností, pokud nebyla sjednána výpovědní lhůta. Výpověď nesmí být poskytovatelem zpoplatněna a sjednaná výpovědní lhůta nesmí být delší než 1 měsíc.
  • Spotřebitel může spotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti předčasně splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru. V takovém případě má spotřebitel právo na snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitel povinen platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru. Poskytovatel má v případě předčasného splacení spotřebitelského úvěru právo na náhradu nutných a objektivně odůvodněných nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti s předčasným splacením. Výše náhrady nákladů nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru jeden rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.
  • Poskytovatel musí plnit celou řadu informačních povinností. Před uzavřením smlouvy musí spotřebiteli poskytnout na předepsaných formulářích předsmluvní informace uvedené v příloze zákona např. informaci o roční procentní sazbě nákladů. Po dobu trvání spotřebitelského úvěru musí poskytovat spotřebiteli informace o každé změně výpůjční úrokové sazby a další informace stanovené zákonem.
  • Před uzavřením smlouvy musí poskytovatel spotřebiteli poskytnout náležité vysvětlení, aby byl spotřebitel schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, a věřitel musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Poskytovatel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
  • Ke splácení nebo zajištění splácení spotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo
    šek. Zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky a při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nesmí být použito telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou hovoru.

 14.9.2021

Zdroj: materiál zpracovaný Asociací občanských poraden